Web o pražských groších a jejich dílech

 

URČOVÁNÍ

To je velmi těžká otázka a ve většině případů také velmi obtížný úkon. U každého panovníka totiž jde o jiný postup, vesměs se ale zaměřujeme na obraz heraldického lva, který se může, ale také nemusí měnit na rubu mince - tedy groše. Dále se zaměřujeme na obraz koruny, která je taktéž důležitá při určení, tvar a velikost písmen v opise  a nemalý význam pro identifikaci jsou i rozdělovací znaménka. Jeden můj známý mi napsal, že je to jako: "Najdi deset rozdílů" :-). V podstatě má pravdu. Vždy se snažíme přiřadit co nejpřesněji lva na minci k tomu, co je v odborné literatuře i s ohledem na drobné odchylky v ražbě. Sám jsem se setkal s tím, že mi jednoduše lev nešel přiřadit k žádnému z obrázku či popisu dle katalogu (mám na mysli Václava IV.), protože drobné odchylky mi to nedovolily. Až později jsem se naučil rozlišovat mezi odchylkami, které jsou zanedbatelné a způsobené již značně opotřebovatelnými raznicemi. Ty jsou ať už chyboražbami či nově objevenými typy, variantami  nebo podvariantami.

Takže malý "návod" pro určení:

Pražské groše razili následující panovníci a jejich groše jsou signovány latinskými jmény:

Václav II. (1278-1305) - WENCEZLAVS SECVNDVS
Jan Lucemburský (1310-1346) - IOHANNES PRIMVS
Karel IV. (1346-1378) - KAROLVS PRIMVS
Václav IV. (1378-1419) - WENCEZLAVS TERCIVS
Ladislav Pohrobek (1453-1457) - LADISLAVS PRIMVS
Jiří z Poděbrad (1458-1471) - GEORGIVS PRIMVS
Vladislav II. (1471-1516) - WLADISLAVS SECVNDVS
Ludvík Jagellonský (1516-1526) - LVDOVICVS PRIMVS
Ferdinand I. (1526-1564) - FERDINANDVS PRIMVS

 

Václav II.

U tohoto panovníka máme čtyři základní varianty dle Smolníka. Jde především o rozdělovací znaménko mezi WENCEZLAVS a SECVNDVS. Samozřejmě, že i obraz lva se mění. Od menšího a takového "nacupanějšího" (někdy se používá - pacatý) až po většího a hubenějšího, ale základní rozdělení je takovéto:

Sm.1 - žádné opisové znaménko1

Sm.2 - tečka2

Sm.3 - tečka a obrácené "Z"3

Sm.4 - kroužek4

 

         obr. 1                 obr. 2                  obr. 3                     obr. 4

Pozn.: Před několika lety byl v depotu ze Sedlce u Kutné Hory objeven dosud neznámý typ groše s rozdělovacím znaménkem dva kroužky ve vnitřním lícním opisu.

Pozn.: V listopadu 2011 uveřejnil Jiří Hána v numismatických listech článek, kde popisuje a rozebírá depot grošů Václava II. Byl mezi nimi dosud nepopsaný typ či varianta groše Sm.1,  kde chybí šikmý dřík v písmenu N5. Prozatím tento groš popisujeme Jako Sm.1 - var., protože přesnější označení přijde, až někdo předělá chronologii těchto grošů.

                                                   obr. 5

 

 

Jan I. Lucemburský

U tohoto panovníka to už není tak jednoduché, jako u Václava II. U tohoto panovníka se při určování zaměřujeme na znaménka v opise. A tady je už nějakých 8 skupin a 47 variant. Od I.a - až po VIII.47. Nejstarší pražské groše Jana Lucemburského navazují na ikonografii nejmladších grošů Václava II. Avšak postupně docházelo ke změně tvaru lva a koruny. Samozřejmě, že se dají určit i čtyři varianty lvů:

 

I.  - václavský lev6

II. - vysoký robustní lev7

III. - lev s menší, většinou s plnou hlavou

IV. - vysoký robustní lev

 

     

                          obr. 6                                       obr. 7

Pro lepší orientaci mohu nastínit, kde tyto rozdělovací znaménka hledat:

Líc: IOHANNES ? PRIMVS

DEI ? GRATIA ? REX ? BOEMIE

Rub: GROSSI ? PRAGENSES

 

 

Karel IV.

Určování grošů Karla IV. začíná jít o "badatelskou" práci. U tohoto panovníka hledíme jak na heraldického lva, obraz koruny, tak i opisové znaménka. Bohužel nevlastním práva pro uveřejnění typologie a chronologie pražských grošů Karla IV. od Václava Pinty, takže prosím zakoupit obrazovou dokumentaci. Ale jednoduše: Někdo začíná určovat od koruny, já se nejprve zaměřím na lva (postava lva, propracování hlavy, ocas a jeho zakončení, rubní značka, atd.), kterého se snažím zařadit do tabulky, dále nezbytná koruna (celková stylizace koruny, perly na stopkách, zda jsou vyviklané, od jednoduché koruny po složitější) a nezbytné jsou i znaménka mezi opisy na groši a také rozdíly ve jméně panovníka + tvary písmen - převážně S-ko.

A když se tady tímto vším prolouskáme, byť se to zdá těžké, ale s trochou cviku se to spraví, tak nám vyjde třeba:

 

        

                                                      IV.c/1

 

 

Václav IV.

Tady postupujeme stejně jako u Karla IV. Já osobně nejprve skouknu lva (od hubenějších po ty mohutnějších - jednoduše řečeno) a přiřadím, koruny se u Václava IV. dělí na dvě - dotažená, perla na prostřední stopce je součástí perlovce a nedotažená - perla je pod perlovcem. Nesmíme opomenout zase tvar písmen, jeho výšku a opis ve vnitřním perlovci TERCIVS - to má mnoho podob, pozor na to!

Jeden příklad: Máme tady pražský groš. Už na první pohled vidíme, že má rubní znaménko za hřívou, takže základní určení je typ VI. Dál máme na výběr dvě obrazové varianty a to a a b. Tu zjistíme podle koruny, velké perly – a a perly menší na rozviklaných stopkách je b. Čili postoupili jsme a už víme VI.a. Poslední věc, kterou určíme je opisová varianta. U našeho určení máme na výběr varianty 1-5. Podle dříku v písmenu N určíme 2. Čili suma sumárum nám vyšlo VI.a/2.

 

 

      

                                                   VI.a/2

 

Po vládě Václava IV., nastupuje na trůn jeho bratr Zikmund, který v českých zemích pražské groše nerazil. Proto v Českém království dále obíhají Pražské groše Václava IV., některé jsou postupně Husity stahovány z oběhu a přetavovány na drobné mince, jiné ukládány do země. Po tomto období nastupuje na český trůn Jiří z Poděbrad a dává razit Pražské groše se svým jménem.
I když se Pražské groše razilo v Kutné Hoře pouze v období 2 let, bylo jich vyraženo více než se by očekávalo. Na ražbě pracovalo totiž více pregérů, aby byl zaplněn český trh oblíbenou mincí - Pražským grošem.
V současnosti používanou typologii zpracovala vynikající česká historička specializující se na numismatiku Jarmila Hásková. Hlavní znaky při určování Pražských grošů tohoto panovníka jsou koruna, opisy a rozdělovací znaménka. Zajímavé je, že obraz lva zůstává po celou dobu neměnný, kromě záměny kuličky u kořene ocasu. Takto autorka vytvořila 7 hlavních typů a k nim příslušné podtypy.

 

 

Vladislav II. Jagellonský

U tohoto panovníka jde o to samé jako u Václava IV. Tvar heraldického lva, koruny a opisové varianty, jako tvary písmen a rozdělovacích znamének. Například tento groš:

                                               XIII.d/?

 

Ludvík I.

Za desetiletou vládu Ludvíka I. Jagellonského se vyrazilo velmi malé množství pražských grošů. Stačí jen nahlédnout do numismatických sbírek či na numismatický trh. Typologii zpracovala, podobně jako Vladislava II. Jagellonského, Jarmila Hásková. Pro určení typu zůstávají důležitá kritéria jako při groších Vladislava II. Jag.: lev, koruna, opisy a rozdělovací znaménka. Důležité je zdůraznit, že za vlády Ludvíka začíná razit mince i Jáchymovská mincovna pod vedením rodu Šliků. V Kutné Hoře se razily 3 základní typy grošů v období 1523-1524, jež se liší převážně ztvárněním lva a rozdělovacím znaménkem mezi PRAGENSE GROSSI. V Jáchymovské mincovně se razil pouze jeden typ pražského groše, který je snadno k poznání díky tvaru koruny a lva.

 

 

 

 

 

 

                                                                            (foto bude dodáno...)

 

 

 

Ferdinand I.

Ferdinand I. Habsburský je posledním panovníkem, za jehož vlády došlo k ražbě pražských grošů a tím končí tzv. "Grošové období". Zároveň je také panovníkem, za kterého začíná nové mincovní období Zemí Koruny české - "Tolarové období".

Typologii k pražským grošům Ferdinanda I. Habsburského zpracoval Jiří Chvojka.

Ferdinand I. dal razit pražské groše ve třech mincovnách - Kutná Hora, Jáchymov a Praha.
S pražskými groši8 z Kutno Horské mincovny se můžeme dostat nejvíce do styku. V prvním období ražby se vyskytují nedatované groše s tvarem GRATIA nebo GRACIA v opisu. Dalším krokem při určení těchto grošů je nalezení správné opisové formy v tabulce. Další skupinu tvoří datované groše od roku 1533 - 1547. Autor ke každému letopočtu vytvořil přehlednou tabulku opisových forem a tedy určování je stejné jako u nedatovaných grošů.
V mincovně Jáchymov, se razily pražské groše jen okrajově, a proto se setkáváme s datovanými groši s rokem 1543 nebo 1544. V mincovně Praha byla produkce oproti Jáchymovské mincovně poměrně vyšší a můžeme se tedy setkat s datovanými groši s rokem 1539, 1542 nebo 1544.

                                                obr. 8

 

Nezbytná pro určování je i literatura. Bez ní se těžko obejdeme. Proto malý přehled aspoň té základní literatury, kterou doporučuji a zároveň je to literatura, ze které jsem vycházel při tvorbě těchto stránek:

 

SMOLÍK Josef; Pražské groše a jejich díly

CASTELIN Karel; O chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, Numismatický sborník 6, 1960, s. 129-167

PINTA Václav; Ke Castelinově tabulce chronologie pražských grošů Jana Lucemburského, Numismatické listy 58, 2003, s. 138-139

HÁNA Jiří; Úvahy o typologii a chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, Numismatický sborník 22, 2007, s. 107-114

HÁNA Jiří; Rubní značky pražských grošů

HÁNA Jiří; Pražské groše Václava IV. z let 1378 - 1419

HÁSKOVÁ Jarmila; Pražské groše z let 1471 - 1526

CHVOJKA; Pražsé groše Ferdinanda I.

PINTA Václav; Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., MaB 3/2010, s. 80-97

Konfršt J.; Přehled mincí doby grošové 1300 - 1547

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode