Web o pražských groších a jejich dílech

Ferdinand I. Habsburský

 

Když byl Ferdinand I. zvolen českým králem, nalézala se královská mincovna v Kutné Hoře, kde byly tepány groše a drobné mince. Druhá mincovna náležící bohatým hrabatům Šlikům, byla v provozu již od roku 1518 v Jáchymově. Na sněmu v Budějovicích r. 1528 bylo toto právo ražební Šlikům odebráno a Jáchymovská mincovna přešla do majetku krále.

Šlikům však 13. září 1528 Ferdinand I. povolil razit mince zemské pod obrazem královým. Roku 1538 zřídil král Ferdinand I. třetí mincovnu v Praze a jmenoval mincmistrem Konráda Sauetmanna, který dříve působil ve Vratislavi. Příčinou jmenování mincmistrem v Praze zavdalo několik Staroměstských měšťanů, kteří roku 1536 objevili a založili stříbrné hory u městečka Skalice v Pražském kraji. Teprve však roku 1539 zahájila svou činnost ražení grošů, dukátů, tolarů a jejich dílů.

Groše tedy pocházejí ze tří mincoven, to je z Kutné Hory1, Prahy a Jáchymova a písmo na nich je vesměs latinské. Nejznamenitější tou dobou byla mincovna Jáchymovská, kam byl později povolán zkušený mincmistr Puellacher roku 1544.

            

               obr. 1, rok 1547 (křížek za BOHEMIE - Chvojka neuvádí)

 

Z mincovny kutnohorské vycházely groše jednak bez letopočtu, nebo s letopočtem počínaje rokem 1533.

Groše pražské mincovny za mincmistra Konráda Sauermanna z Telče mají znaménko lilie, po jedné nebo obou stranách, na rubu je umístěn rodinný štítek půl orlice a lev v šikmém pruhu.

Bílé peníze jednostranné uvádí Smolík v 18-ti variantách chronologicky dle rozdělovacích znamének. Jejich váha se pohybuje od 0,380 – 0,430 gramů a jakosti 313-359/1000.

Halíře bez letopočtu jsou starší, bez letopočtu od r. 1533 mladší. V devíti variantách K. Castelina vidíme nejjednodušší tvar písmene F a tvar koruny pod číslem 1 a typ nejstarší, č. 9 pak nejozdobnější - nejmladší. Váhy jsou mezi 0,39-0,34 gramů a jakosti 172-176/1000.

 

       

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode