Doba Husitská

Po velkém prořídnutí pražských grošů zůstala husitské době nejvlastnější drobná mince, peníz a haléř. Tyto dva druhy peněz, hlavně pak větší se lvem, nazýváme prostě penězi (halíře - s korunkou - byly zřejmě vzácnější, za to na Moravě, zvlášť v prvním údobí husitské doby, byly zřejmě raženy často) ještě nedávno numismatikové shrnovali pod společný název "husitské haléře".

Hned na první pohled lze ražby husitské doby v obou českých zemích rozdělit na dvě velké skupiny:

A) peníze a haléře - čtyřhranné - černé

B) peníze a haléře - kruhové - bílé

Počátky drobné husitské mince jsou jasné. Po smrti Václava IV. roku 1419, ve chvílích plných bojů, snažila se obec pražská strhnout na sebe vedoucí úlohu země. V ní nezapomíná ani na ražení mincí.

V českých zemích byla ražena tato drobná mince:

I. - Tlustý haléř - líc: český lev v celém poli

                          rub: česká koruna c celém poli

II. - Obyčejný haléř - dvoustranný - líc: český lev v celém poli

                                                     rub: česká koruna v celém poli

III. - Halíře se lvem - jednostranné :

        a) český lev, jehož hříva skládá se ze tří řad měsíčků proti sobě položených

        b) český lev, jehož hříva skládá se ze dvou řad měsíčků proti sobě položených (slabších)

        c) jako u I. ale čtyřráz

IV. - halíře s korunou, jednostranné - česká koruna v celém poli                                            

Na Moravě byly zavedeny peníze kruhové se šachovanou orlicí.