Hned na samém začátku vlády, 2. ledna 1460 vydal Jiří patent, jimž se on a současně i český sněm snažili přísnou organizací trhu a kontrolou platidel zamezit vyvážení drahých kovů a drobných mincí ze země. Pokud se týče českých mincí, kromě starších grošů a Horských haléřů nebyly v oběhu téměř žádné stříbrné mince.
Za svoji vojenskou pomoc na svém tažení r. 1458 do Rakous dostal od císaře Fridricha III. peněžitou náhradu v černé minci, která zaplavila celou zem. Byla utrpením celého národa až do jmenovaného roku 1460, kdy bylo na zemském sněmu usneseno razit mince s přísadou stříbra jako před deseti lety (tj. roku 1450). Z toho plyne, že do roku 1460 Jiří nerazil žádné mince.
Teprve slavným mincovním řádem v české řeči ze dne 5. června 1469 pokusil se o nápravu této domácí mince. Bohužel tento dobrý úmysl pro válku s Matyášem nedokončil.
Zvláštní kapitolou tohoto mincovního řádu jsou tzv. "míšenské groše". V této době velmi hustě pronikaly do Čech a byly ochotně brány jako náhrada chybějící domácí hrubé mince. Přátelství Poděbrad k saským knížatům toto pronikání podporovalo tou měrou, že se míšenský groš1 dokonce stal v Jiřím mincovním řádu roku 1469 do české měnové reformy jako polovina pražského groše.
obr. 1
Jsou nám známy tlusté groše o váze od 15 gramů do 68 gramů, dále groše obyčejné2 o váze 2,7 gramů, jakosti 620/1000. O minci drobné - halířích pojednává dílo Dr. Castelina.
obr. 2
Drobné mince - halířky