Pražské groše1 byly raženy jen v mincovně kutnohorské, kde spotřeba pragéřských želez byla velmi značná, neboť král Vladislav II. hned po svém nastoupení na trůn poručil razit groše v počtu velmi hojném pro jejich nedostatek.
Vedle bílých peněz, jejichž šlo 7 na groš, razil peníze malé - haléře, těch šlo 14 na groš, zcela dle mincovního řádu krále Jiřího. Tlusté groše se jménem Vladislava II. jsou pak nejhojněji zastoupeny z celé doby grošové. Jejich kolky odpovídají obyčejnému groši až na dvě výjimky, kde nalézáme jméno otce i syna Ludvíka.
Protože byl Ludvík korunován českým králem 11. března 1509, byly tyto pamětní mince pravděpodobně raženy k této významné události.
Obyčejné groše váží 2,30 - 3,00 gramů a jsou jakosti 563-440-428/1000. Bylo jich, raženo nesmírné množství. Jelikož kovový materiál pro kolky byl příliš měkký, snadno se opotřeboval, bylo nutno rýt stále nové a tak dnes nacházíme nepřeberné množství variant těchto grošů2.
obr.1
obr.2
Vedle bílých peněz, jejichž šlo 7 na groš, zarazil peníze malé - neboli haléře, po 14 na groš, zcela dle mincovního řádu Krále Jiřího.
Peníze bílé - denarii graves se začaly tepat teprve dne 10. 3. 1483. V této jakosti zůstaly však pouze dva roky (jakost jejich stanovena 7-mi lotové, to je 438/1000), nebo na sněmu v Kutné Hoře roku 1485 usneseno je, aby se peníze bílé tapaly 6-ti lotové, to je jakost 375/1000 a o průměrné váze 0,380 gramů. Známe však jak jednostranné, tak i dvoustranné bílé peníze raženy v Kutné Hoře.
Peníze malé - haléře, byly poprvé raženy dne 16. 3. 1482 a byly jakosti 3 lotové, to je 188/1000 a zůstaly v téže jakosti až do roku 1516 a o váze 0,360 gramů.